Myslíme si, že se o duševním zdraví mluví mezi lidmi málo. Na studenty medicíny jsou okolím i jimi samotnými kladeny vysoké nároky na výkon. Většina mladých lidí, kteří na lékařskou fakultu nastoupí, s její náročností počítá a jsou odhodlaní dát do studia všechno. Řada studentů napříč ročníky prožívá pocity úzkosti, které můžou a nemusí být spojené se studiem. Takový stav, především probíhá-li delší dobu, může ovlivnit studijní výkon i zdraví studenta.

Medici mluví o svých trápeních a pocitech s ostražitostí. To chceme změnit a ukázat možnosti, jak se sebou pracovat.

Nikdy v tom nejsme sami.

Ze 100 000 mediků ve studii

vykázalo příznaky deprese
27000
mělo sebevražedné myšlenky
11000
ze všech vyhledalo pomoc
15700
zemí se studie účastnilo
47

Bylo prokázáno, že studium medicíny je spojeno se zvýšeným rizikem rozvoje syndromu vyhoření. Zároveň se zjistilo, že známky syndromu samotní studenti často nejsou schopni popsat, natož sami na sobě rozeznat. Již samotné pojmenování toho, co prožíváme, nám přitom může pomoct k úlevě a nalezení cesty ven.

Psychické zdraví studentů medicíny může mít negativní vliv i v budoucnu a ovlivnit tak kvalitu péče. Je v zájmu celé společnosti, aby se lékaři cítili dobře.

Ve studii ze Spojených států s vzorkem čítajícím více než sto tisíc mediků přes 27 % z nich vykazovalo příznaky deprese. Prevalence deprese byla u studentů medicíny vyšší než v běžné populaci. V té stejné studii 11,1 % studentů pomýšlelo na sebevraždu a jen 15,7 % z nich vyhledalo pomoc. Sebevražednost je spojena s depresí.

Ze studií jasně vyplývá, že velká část mediků zažívá závažný stres a burn-out. Burn-out při studiu je spojen s burn-outem v práci.

Při nástupu na medicínu na tom nejsou medici psychicky jinak než studenti jiných oborů. Po začátku studia medicíny se cítí medici hůř než studenti jiných oborů.

Odborníci se shodují, že by se o burnoutu mělo mluvit a využívat dostupné zdroje pomoci. Podporovat mezi mediky zdravý životní styl a budovat odolnost. Odolnost je schopnost zůstat pozitivní i přes nepřízeň osudu. Jde o schopnost, která může být naučena a posilována.

Jako užitečné se ukázalo být setkávání se v malých skupinách a probírání témat sebepéče, všímavosti nebo třeba vyvážení práce a volného času.

Výzkum prokázal spojení mezi vyhořením a životním stylem. Méně pohybu, kouření cigaret nebo například konzumace alkoholu byly spojeny s horším psychickým stavem.

Co je to burn-out?

Vyhoření je proces trvající několik měsíců až let. Chvíli trvá, než se projeví, než ho pocítíme my nebo naše okolí. Nastoupíme na vysněnou školu nebo do úžasné práce a jsme nadšení. Angažujeme se ve všech možných nabízených aktivitách a tvoříme si další nové sny a ideály. Může přijít chvíle, kdy se nějaká část plánu nedaří realizovat. Požadavky na nás kladené nám připadají nezvladatelné a nevidíme smysl v tom na nich pracovat. Začínáme z práce, kterou děláme, nebo ze sebe cítit zklamání a frustraci. Aniž bychom si to uvědomovali, pracujeme a studujeme dál, ale na nějaké aktivity nebo ideály nemáme už ani pomyšlení. Se spolužáky nebo kolegy se spíš hádáme. Nevidíme v tom, co s takovým úsilím budujeme, smysl. Vyčerpává nás to. Jsme vyhořelí.

Součástí burn-out syndromu můžou být tělesné projevy jako bolesti hlavy, gastrointestinální potíže nebo nespavost, vysoký krevní tlak či svalové napětí. Jindy povídavé osoby jsou zamlklé, unavené a omezují kontakt s okolím. Vyhořelí lidé často zastávají ostré a kritické postoje ke společnosti, práci i k sobě.

Mezi příčiny rozvoje syndromu patří obtíže říct „ne“. Snaha dosáhnout příliš mnoha cílů v delším časovém období, a tak nechat úkoly na nás tlačit. K vyhoření může vést poskytování příliš velké emocionální podpory po dlouhou dobu. Není tedy překvapením, že tento syndrom se týká především pomáhajících profesí. Všech, kteří přicházejí do styku s člověkem v nouzi.

 

JAK BURN-OUTU MŮŽEME PŘEDCHÁZET?

Přijmout skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující.

Naučit se pohybovat v rozmezí mezi soucítěním a emocionálním odstupem.

Říkat NE.

Přijmout, že není nutné být všude a vždy.

Větší úkoly si rozdělit na menší a cíleně si plánovat přestávky během jejich plnění.

Nemusíme a ani nemůžeme vyřešit všechny problémy sami.

Osvojit si relaxační techniky a pracovní zátěž vyrovnávat odpočinkem.

Zajímat se o své zdraví. Dopřát si dostatek spánku, zdravou stravu a sport.

Využívat nabídek pomoci.

Kde najít pomocnou ruku?

Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU

Stránky ústavu: http://upp.med.muni.cz/

Pod jeho vedením probíhá pravidelný osmitýdenní on-line kurz na podporu duševního a tělesného zdraví založený na mindfulness, dostupný pro studenty a učitele MU zdarma. Dále zde i na své facebookové stránce (https://www.facebook.com/UPPLFMU/ )pravidelně vyvěšují aktuality a zajímavosti z oblasti sebepéče. Na webu najdeme informace o tom, kdy a kde mají studenti možnost hledat psychologickou pomoc.

Kde hledat pomoc: http://upp.med.muni.cz/psychologicka-pomoc-pro-studenty/kde-hledat-pomoc

3. LF UK

Stránky studentské poradny: https://www.lf3.cuni.cz/3LF-308.html

Studentská poradna 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je součástí univerzitní sítě poraden a je využívána českými i zahraničními studenty 3. LF UK i jiných fakult. Poradna poskytuje bezplatně poradenské služby založené na principech podpory zdraví, kognitivně behaviorální terapie a tvarové (Gestalt) terapie.

Tutorský systém: https://www.lf3.cuni.cz/3LF-307.html

Sbor tutorů slouží k rychlému a pružnému řešení problémů studentů a to v oblasti bezprostředně studijní, v oblasti „sociálně-organizační“ a v oblasti uplatnění studentů v rámci vědecko-výzkumných aktivit a jejich uplatnění na trhu práce.

SOS číslo: 724 292 312

Buddies

Chtěli bychom spojovat lidi. Studenti nižších ročníků mají plno otázek ohledně studia, kam jít v Brně na dobré jídlo, jak si při náročné škole udržet partnera či partnerku, kdy si dát jakou zkoušku anebo taky chtějí slyšet, že v tom nejsou sami. Studenti starší a zkušenější můžou potvrdit, že ty samé problémy také řešili a řeší. Oni sami zase možná potřebují připomenout to nadšení a zápal, se kterým medicínu začínali. Takoví parťáci se můžou jeden od druhého mnoho dozvědět a navzájem si pomoct. Během semestru spojíme studenty napříč ročníky. Budeme si navzájem naslouchat, chodit na dobrou kávu, zaběhat si nebo se třeba společně učit do knihovny. Pokud by vás projekt zajímal víc, napište na nevyhorim@gmail.com a domluvíme se.

Kdo jsme?

Kája, Zuz a Terka. Bývalé spolužačky z LF MU, nyní lékařky, kamarádky a snílci. Všechny jsme si za těch šest let studia zažily díky škole okamžiky štěstí, nadšení a nejednou jsme skákaly radostí do vzduchu. Taky jsme si kvůli škole poplakaly a byly noci, kdy jsme toho moc nenaspaly. My samotné jsme si burn-out, ať už samy či zprostředkovaně u blízkých, prožily. Víme, jaké to je, mít pocit, že jsme jediní, kteří “to” nezvládají, s chutí všechno vzdát a s výčitkami, že s vynaložením všech sil nedosahujeme výsledků jako ostatní. Web Nevyhořím jsme vytvořily proto, že teď už víme, že z těchto pocitů je cesta ven. Že v tom nikdy nikdo není sám. Podpora přátel, rodiny a spolužáků dokáže opravdu pomoct. My snílci věříme, že v otevřenosti a mluvení o pocitech je síla.

Poděkování

Děkujeme Tomovi K., bez kterého by tyto stránky nemohly existovat. Za hodiny strávené u editoru a všechny rady, které Kája vyptávala ve dne v noci.

Děkujeme Tomovi P. a celému Justmighty , kteří nám vytvořili krásné logo. Věříme, že když ho někde nějaký medik zahlédne, tak Nevyhoří.

Děkujeme panu doktorovi Miroslavovi Světlákovi za jeho zpětnou vazbu a milá slova. Podporu a dodání odvahy potřebují i ti nejodhodlanější.

Děkujeme Matějovi, díky kterému je www.nevyhorim.com zase o něco krásnější.

Děkujeme všem, kteří nám během příprav poskytli svůj čas, rady a za všechny jimi opravené hrubky v textech.